Prevence před koronavirem a onemocněním COVID-19

Co je to koronavirus?

• je společné označení pro čtyři rody virů
• SARS (severe acute respiratory syndrom coronavirus - těžký akutní respirační syndrom koronavirus). zdroj cibetky, přenašeč mohou být např. netopýři
• MERS jeho zdrojem jsou velbloudi, přenašeč netopýři
• Aktuální koronavirus má označení SARS-CoV-2, neboť má fylogenetický vztah k SARS (SARS-CoV) – původce zatím není znám
• Nemoc, kterou způsobuje je pojmenovaná COVID-2019 (z angl. coronavirus disease – koronavirová choroba). Vyvolává onemocnění dýchacích cest – od běžného nachlazení až po těžký respirační syndrom (oboustranný intersticiální zápal plic).

Bakterie vs. virus?

• Bakterie je živý organismus – lze ho velmi efektivně hubit antibiotiky (např. angína)!
• Virus je, na rozdíl od bakterie, fakticky „neživý“. Jde o pár genů z DNA nebo dokonce pouze RNA, zabalených do bílkovinného pouzdra. Jejich název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu ve tvaru sluneční koróny.

Virus mimo tělo

• Virus je schopen infekce jenom v případě, že na jeho membránu jsou navázány molekuly vody (vyprsknuté kapénky z těla). Jakmile vyschne, není schopen infekce!
• Dle dostupných studií je dosah viru od infekčního pacienta v uzavřeném prostředí až 4,5 m a prostředí zůstává po určitou dobu infekční i v případě, že ho infikovaný opustí.
• Na skle a kovu může virus vydržet infekční až 5 hodin.
• Jako ochrana proti těmto virům výrazně pomáhá rouška! Respirátor je ale samozřejmě jistota.

Jak probíhá infekce?

• Sliznicí v puse, krku nebo hltanu, dále přes oční koutky
• Do buňky vstoupí tak, že „obelstí“ buněčné receptory díky „ukradené“ membráně – tím vstoupí do buňky.
• Zde se dostanou k chromozomům a zkopírují do nich krátký řetězec RNA. Tím přinutí buňku, aby začala vyrábět spoustu kopií tohoto viru a spoustu bílkovinných pouzder. Buňka po určité době praskne (začne být malá) … viry se ještě zabalí do zbytků této buněčné membrány.
• Imunitní systém identifikuje zničené buňky a (např. prostřednictvím horečky … která ale v tomto případě moc nepomáhá) spustí imunitní reakci.
• Současně se tělo začne zbavovat „odpadu“ … viry se snaží dostat z těla ven (vysmrkat, vykašlat, přes moč).
• Až později začne imunitní systém vytvářet konkrétní protilátky proti konkrétním virům – k;tomu ale tělo potřebuje mít čas – pokud je vstupní dávka viru příliš vysoká, nemusí to zvládnout ani silný organismus!
• Koronavirus zabíjí v případě, že viry stihly zničit hodně sliznice v plicích, takže tělo není schopno přijímat kyslík … srdce tepe čím dál silněji (snaží se zrychlit průtok krve, která se ale dostatečně neokysličuje …)

Jak probíhá léčba?

• V principu pouze podporou organismu, aby si s tím poradil sám. Antivirové terapie jsou u tohoto viru ve stadiu pokusů.
• Dokud to pacient zvládá sám (jedná se o lehčí formu), je nejlepší zůstat doma – izolovat se od rodiny a počkat, až se viru tělo samo zbaví.
• Pokud virus dokáže zničit ochranné bariéry v dýchacích cestách (a fakticky umožní i ostatním bakteriím, které normálně žijí v horních cestách dýchacích, aby zaútočily na průdušky a plíce), u pacienta se rozvine skutečný SARS (virus vstupuje do plicních sklípků, které infikuje … tím ztratí schopnost okysličovat krev).
• Výsledkem je plicní nedostatečnost, po několika dnech již nemusí stačit ani obyčejné podávání kyslíku.
• Následně se nasazují přístroje typu ECMO (pacientovi se vysává krev, okysličuje se mimo tělo a vrací se do těla) s nadějí, že se plíce zase uzdraví.